Bezejmenná

Zvuky lesa šeptají ti
dovolují snít když bdíš i
I jít cestou kaluží a vlhké lesní hlíny
v myšlenkách jít k nekonečně dalekému cíli
Uklidňují, povzbuzují
Zavři oči a poslouchej
Otevři ať nešlápneš do kaluže
Zavři! Otevři!
Život plný protikladů, rozhodování a plánů
jak na houpačce nahoru a dolů
Raději zavři oči a poslouchej
Prsty slunce pomohou ti
přes neprostupné větve stromů
vytvořit stíny mihotavého světla
vzít vodu kalužím až do poslední kapky
Teď otevři oči
Na řasách zbytky paprsků kreslí duhu
Podívej se přes ni na oblohu...
Vidíš svoje slunce?