Komentář pro Averan

Berte prosím na mě ohled,
když tu pokouším se sepsat sonet.
Ale sonet,co to plácám!
Vždyť já vlastně vůbec neznám,
tyhle slovní spojení,
kdo by poznal znamení?

A tak tedy konec řečí,
komentář pro Averan, to je oč tu běží!
Ona totiž holka milá,
zase jednou nadávala.
Říkala mi : „Miril ty jsi ale,
vždyť známkovat umí i to tele.
Já bych radši komentář!“
A to je ta pravda takže, ledacže?

Averan i ty moje „hloupá“,
Vždyť já na slova jsem sotva skoupá.
Zázrakem tě klidně nazývám,
aniž nějakou odezvu prosívám.
Tvoje básně ať už oslavné,
Jsou krásné, milé – ba nádherné!

Jak já jenom vyjádřím,
ten obdiv i když tolik moc žárlím.
Tvoje slova v básničkách,
ladně plynou jako v obláčkách.
Ty jsi naše – moje básnířka,
kterou nepředčí ani vodnička!
A to neříkám jen do vzduchu,
Protože jinak klidně dál mi říkej : „Prduchu...“

Averan já před tebou smekám
a tenhle můj komentář ti s napjatým srdcem strkám :-P