ČARODĚJKA

na oblohu padá tmavá Deka,
temno klesá nízko k zemi,
po tváři již neteče mi Řeka,
jazyk můj už není němý.

kladno - to je to město,
chladno - v mém srdci je těsto,
snadno - nevzdám se přesto..

jsi má nejjasnější Hvězda na obloze,
vždy když tě vidím, radostí skáču po jedné noze
a vím, že šance má nevypadá jinak než-li stroze.

jsi má zářivá Čarodějka,
co úsměv má velice svůdný,
jako když do hlavy mě píchne včelka
a já jsem jen neřád zrůdný.

Čarodějka, jenž umí jediné Kouzlo -
mé srdce k tvému brzy sklouzlo,
vyčaruj mi nás dva spolu,
budem létat shora dolu.