Sama

Sama na tomto širém světě,
sama uprostřed té všední krásy,
stojím a prosím vítr kolem,
aby smazal ty zlé časy.

Trápí mě, když vidím to zklamání,
v očích těch, co mi věřili,
naději ve mně ztratili,
čas se mnou promarnili.

Mají to napsáno ve tváři,
jak mnou pohrdají,
jejich úsměv pro mě už dávno nezáří,
nevěří mi a přitom mě rádi mají.

Nemůžu se na ně dívat,
nedokážu napravit ty chyby, co činím,
nechcte mě prosím v klidu umírat,
jedině tak svůj osud změním...