Sebepoškozování
Sebepoškozování
ta krev je tak červená, pocit štěstí nepřibývá.
Zjizvená je nejen duše, ale také zapěstí,
nejde to tak jednoduše, je tu pocit neštěstí.
Pocity se rychle mění, nožík přesto zůstává,
je to jenom zlé tvrzení, tohle prostě "pomáhá".
Psycholog?... ten nepomůže! emoce se nahrnuly,
je to příběh toho nože, taky téhle velké smůly.
Ten nožík je prostě krásný, zajede vždy hlouběji,
ruce nikdy nejsou prázdný, cítíš se furt smutněji!
Řezy tvé už vedou k žilám, tímhle velmi riskuješ,
pochopení nepopírám, jednou se však zabiješ!!!
Komentáře (3)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
"tento typ básní" jak tomu říkáte je opravdu u mladé generace populární, ale to vy asi nepochopíte... já psala od srdce.. jako normální člověk a ne jako ledová královna.. ale nejlepší je, jak mi někdo radí ať do toho vložim city a píšu od srdce a někdo zase ať se na tenhle styl vykašlu.... tohle je zase můj názor tak to neberte blbě.... a mimochodem děkuju za třetí komentář.. od kennedyho:-)
16.08.2007 23:50:00 | panenma
resp. pokud ano, pak trochu jinak. Ale neber to ve zlém, je to jen můj osobní náhled
11.07.2007 14:16:00 | JirkaS
Myslím, že tento typ "básní" je u mladé generace velmi populární. Mně se ani za mák nelíbí, protože je to natolik osobní, že to zde nemá co dělat. Sorry za názor, ale myslím si, že literární server je o něčem jiném, než o takovýchto výlevech.
11.07.2007 14:15:00 | JirkaS