Chtěl nám hrát...

On chtěl nám hrát a stále hrát tu píseň svou,
To nic není, on měl jí tak rád.
A nebyl sám, hodně, hodně lidí ho znalo,
A měli ho rádi, že umí tak hrát,
A pak novou píseň nám hrál.
A všichni seděli a tiše koukali svýma upřenýma očima,
Když přišel k nám zpívat a hrát.

Jeho dech a jeho slova vyprávěla o všech zlobách,
O všech krásách, co na světě člověk měl.
O tom, jak ztratil přítele, pak o lásce nevěrné,
O malém štěstí, co nosí v srdci dál.
A jeho hlas se zlobou chvěl, když zpíval, proč je válka dnes,
A proč lidé chtějí umírat v ní dál.
A pak všem oči zaslzely, zpíval o lásce, o přátelství,
Bez kterého člověk na světě je sám.

On chtěl nám hrát a stále hrát tu píseň svou,
To nic není, on měl jí tak rád.
Však jednoho dne zmizel a nikdo už ho neviděl,
Přece jen se našel někdo, kdo mu záviděl.
I když s námi není, tak jako by tu byl,
Jeho písně znějí a snad to právě chtěl.
On chtěl nám hrát, stále hrát tu píseň svou …