PRŠÍ

Dešťové kapky bubnují do zábradlí..
Pronikavé blesky křižují oblohu..
Krásné vonné květy, co už už jednou zvadly..
Ty tou konví vzkřísit nemohu.

Že i přesto všechno jsem vlastně zůstala s tebou..
Konejše chtěla jsem ti říct, že tě miluju.. Vidím se..
Přišli za mnou přátelé, že jiná už je s tebou..
Ta skutečnost, že přijít MUSELI.. Stydím se.

"Ostatní si myslí, že už radši bych měla jít."
Chtěla jsem do ucha pošeptat, avšak nedokázala to přeci..
Že tudy cesta nevede a já takhle nemůžu žít..
Odnesla jsem do sklepa všechny tvoje věci.

Déšť smyl všechnu tu zatuchlou městskou špínu..
A vdechl čisto do ulic..
K čertu s tím, kdo jest viníkem, v tak zoufalým splínu..
Když nezbylo z toho nic.

Vezmi mě za ruku a skákej si v kalužích.
Zburcuj ty dětské pocity na dně duše spící..
Nechci se s tebou tu dneska bavit o mužích.
Jen řekni.. Není to osvobozující?