Výškový bod

Krásná jsem,leč rozum pokulhává.
Rozumná jsem, ale ne geniální.
Chybuju v počtech, srdce nosím na dlani.
Je lehké ve mně číst.
Ukrývám své city za lehký žánr,
uvnitř jsem zranitelná holčička.
Každá rána mě ukrutně pálí.
Ruce mám rozryté od hlubokých čar.
Žitím svým klopýtám, tápám těžce.
Osud mně není znám,
přece jsem jim hnána ,
padám do hlubokých jam,
plných osidel a nástrah.
Trpělivě čekám, až zlomím v sobě strach,
klikatou čáru vyruším,
úspěch mám nadosah.
Pro vidinu štěstí se deru ke hvězdám,
dýchám zhluboka a zlé nevnímám.
Trochu se napřímím, srovnám myšlenky,
hezky se obléknu, dám sklenku pálenky.
Vím, že to pomůže zmírnit můj pád,
ukrývám v sobě velký potenciál.
Strategie je jasná, užít si radosti,
hodit vše za hlavu a tropit hlouposti.
Naleznu pevný cíl , výškový bod,
pro který má cenu žít, na vrcholu být.