Sebevrah
Sebevrah
den už pomalu ke konci spěje.
Z černých mraků potichu padají
teskné kapky beznaděje.
V korunách stromů vítr si hraje,
něco se stane, i on to ví.
Šeptá to květinám, šeptá to trávě,
lidem však neřekne, nepoví.
Všude je ticho, jen na oné věži
kdosi už neví kudy dál.
Hodiny tikají, čas rychle běží,
on už se bezradně životu vzdal.
Vylezl na zeď a zavřel oči.
Ví že je konec, už nemá strach.
Roztáhl ruce a potom skočil
a uťal svůj život - sebevrah.
Hodiny na věži odbíjí půlnoc,
starý den hned nový vystřídá.
Je tichá a smutná mrazivá noc,
vítr si o smrti povídá.
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
žasnu, přečetla jsem už několik tvých básniček a u žádné jsem neměla co vytknout (jinak já chyby vidim na všem...:)) tvůj styl psaní se mi hrozně líbí, máš takové hezky nenásilné verše (doufám, že mě chápete)a přitom jasně srozumitelné sdělení...
určitě se mi vyplatí počkat na další.
27.07.2007 09:33:00 | maikycz
Ač strašně trpké téma, přesto se mi četlo moc dobře. Souhlasím, že hezky rýmuješ. (jestlipak to není tím, že máš rýmu:o)?, no myslím že ne tak to budeš dobrá básnířka)
24.07.2007 18:22:00 | Malé nic
No jsem tu čerstvým nováčkem to je pravda, ale skládám už dýl :o) Děkuji za názor a budu ráda, když si má dílka budeš i nadále s radostí číst :o)
23.07.2007 15:37:00 | Flamy
koukam, si tady prvni den a jak Ti psani jde:-) tak tady vitej a pis a pis dal:-) budu si te cist pravidelne , jestli smim:) tahle basnicka se mi taky moc libi, mas pekny rymovani a myslenku taky:)
23.07.2007 15:34:00 | Woski