Jednou

Obdařen láskou zakázaného ovoce,
kde kdesi v dalekém ráji se probouzím.
Chci vidět to štěstí,když slast tebou prochází,
když se tě dotýkám si stále sladší.
Jen jedno pouto jest, to které je nespoutané,
kdo bolest odmítne nepozná nepoznané.

Jsi ta která vidí co vidět nejde
obětem mladých nocí,
jsi a bud jak labut na jezeře z lásky.

Probouzím se či usínám?
Stále myslím a vzpomínám.
Sáham Ti na nadra působím na ně,
dotekem křehnou a tyčí se k nebi,
bud chvíli mou a já budu němým.

Dlaněmi sjíždím k podbřišní jamce,
cítím tu rozkoš a další šance.
Nahé poupátko rozkvétalo vzrušením ženského klína,
kdo jiný tě dnes objíma.

Jsme jako dub co vlese si roste,
volám o pomoc pomozte.
Jsi jemná jak vánek
v očích vidím jas,
kdy nastala doba, že jeden z nás ....
se otačí a volá??
jsi tam a já tady kdo pozná co znát by měl,
jenž starý kmet je čas
co nese nás
do světa zapomění,
kde moudrosti není

že žal se brobouzí, jako mráz na bílem sněhu
zvolám jsi a budeš v nás lásko.
Jeden den je vteřina co krást se může?
ten život rychle ubíha, kdo co však zmůže?

Stojím v dešti na kraji,
když duha se brobouzí,
má láska jen potají do tebe vniká...