Skřítek

Na paloučku v lese,
malé zvířátko se třese.
Není to zvířátko, je to skřítek
a tak říkejme mu třeba Vítek.

Sedí na pařízku, slunce naň svítí
a v jeho slzičkách se třpytí.
Trhá lístky z kopretiny,
takový je a nebude jiný.

Má mě ráda, nemá mě ráda,
proč ze mě chce mít jen kamaráda.
Kolik lístků mu ještě zbývá,
kolik skřítků trápení mívá.

Každý den na paloučku sedá
a tu svoji kopretinku čeká.
A když jednou zůstanou chvilku sami,
tak na dušičce se zahojí všechny šrámy.