asisempořádmalýdítě..achcivěřitvesvýsny

dneska
sem viděla
věci
co měl by si každej
pamatovat až do konce života

moje oči
a srdce
byly úplně mimo

moje hlava
se snažila zasunout
každej jednotlivej obraz
co nejdál
aby tam zůstal
hodně
hodně
dlouho

ale už teď
pár hodin poté
si nedokážu vzpomenout
na tolik věcí
že mam skorovýčitky
vůči
těm lidem ze země
a zvířatům z pralesů
a stromům vykaceným
a ovzduší co sme si zamořili

je mi to líto

a co můžu dělat..??

nedělat chudáka
když mam co jíst
mam kde žít
mam kde být i doufat
muž mi neumírá na rakovinu
a pes mi nevymřel jako ohroženej druh

ale stejně
mam hlavu v pejru
nerozumim tomu
a nechápu
že ve století
kdy si hrajem na dokonalost
neumíme zviditelnit pomoc
a být lidmi..