Moje Wendulko

Mila Wendulko…Dvacátý šestý červen a 10:00 hodin přesně,tohle datum tíží m děsně.Ten den naše cesty do různých stran se rozešly,zatím se stále se nesešly. Byla jsi něco, co jsem vždy chtěla,nejlepší přítelkyně, jo to jsi byla s Tebou a v zimě, nic mě nezebe Úsměv a žádný žal, kdo víc snad by si přál?Tvůj smích, ten mé srdce hřál.Teď už je den po dni vzpomínám, Já nechci tě ztratit nikdy ne,mé srdce napořád bije pro Tebe. Nezapomněla jsem naše sliby,nejsi jediná kdo udělal chyby.Má hlava nemyslí ale srdce vzpomíná,když ty tak i já..na to se nezapomíná. Double_eN už napořád v srdci mám,holka moc Tě postrádám. Plyšáka v posteli každou noc svírám,tvou ztrátou strašně se sžírám.Naděje malá na víčku mi uvázla,poslední slza ta ještě nekápla.Stále jen doufám, že něco se změní,bez Tebe můj život prchá vzapomnění.Hašlerku já stále v hlavě mám,nikomu jí neprodám.Ještě jednou chtěla bych Ti pusu dát,říct, že jsem ten kdo má Tě rád. Dát Ti vše co jsem do teď nestihla,jenže naše hodinka ta už uběhla.Vytvářím si sen,kde ještě pořád žije double_eN… Wendo moc ti děkuji za krásnou básnicku ted bych ti vlepila pusinku.Hodně pro mě znamenáš,moje srdce ve svym uchováš.Když mi bylo nejhuř,pomohla jsi mi vždy dobře,svym problémm řeknu SERVUS,a odejdu hořce.Vubec newím co si bez tebe počnu,Sama ted netusím,Do rohu si kečnu, a potichu zabrečím....Vzpomínat na tebe budu stále,schledávat se budem dále...Jsi pro mě víc než dokážu říct,pomalu zhasíná svíc....Svíc mého života,do kterého si zasahovala ty(zasahuješ)......Nebuj nezapomenu na tebe....Miluji tě….