O řeči lidské

Chtěl bych mluvit, povídat,
ale proč jsou všichni němi?
Nikdo nemá, co mi dát,
ani já nemám co bych dal. Nic není.

Jen prázdný svět, nízký, plochý.
V tom hluku a křiku – mlčení.
Jako nad hovnem mouchy
a ve stádě ovcí mečení –

to je ta koule šišatá,
po které se plazí savci.
A to, co je hlava pro kata,
jsou pro mne tito řádci.

Také mlčím… nač domlouvat prasatům.
Zůstanou vždy u svého žlabu.
Vše nejlepší přeji všem katům…
Stejně je vše Vysoké všem tabu.