Ulice Výtězů

Ulice Výtězů

Jdem ulicí Výtězů,
na krku věnec zelený.
Já do šťastných hvězd tvých dnes dovezu,
příběh dojemný, však prakticky neustále stejný.

Ruce jsou v rukávech a nohy v kalhotách
a srdce vždy na pravém místě.
Pomalu ztrácíme se ve slovech a ve větách.
Vím to, jako ty. Docela jisto jistě.

Zas se nám blýsklo na lepší časy.
Mžouráš očima, nic nevidíš.
Zas se nám blýsklo, snad možná, asi,
tak pojď ke mě blíž.

Jdem výtěznou ulicí,
a věnce řežou do krve.
Poslední, první, milenci mlčící.
Jak posté, jak kdysi poprvé.

Zas se nám blýská...