Zázraky se dějí

Povím ti jedno tajemství,
snad kdysi osud ho vymyslel,
snad s tím nejlepším,
nejčistším úmyslem,
to tajemství všichni znají,
všichni včetně tebe.
Jen možná - uvěřit odmítají,
že pro každého je schovaný
jeho kousek nebe.

Ať věříš mi nebo ne,
ta bolest jednou ustane,
potkalo mě štěstí,
řeklo "promiň" a šlo dál.
A kdo nás viděl,
možná se smál.

Já však měla oči
jenom pro něj,
sedělo v kočáře
se stříbrným koněm,
ten vůz stříbrnou měl oj,
a já mu zamávala.
Vyhrála jsem životní boj.
Boj se svým osudem,
který kdysi ukradl mi
můj jediný sen.

Štěstí teď jezdí krajem,
někoho hledá,
aby provedlo ho rájem,
a starost ani spát mu nedá.
Zatím tě nevidí,
ale najde tě, potřebuješ ho.
Víc než tisíce jiných lidí.

Nehledej čtyřlístky,
štěstí se samo dostaví,
zaklepe na tvé dveře
a slušně pozdraví.
Pozveš ho dál,
zcela omámená,
bude ti vyprávět
a ty - tiše jako pěna.

Prozradí ti tajemství,
přesně to, které už znáš,
jen - jako všichni ostatní
uvěřit odmítáš,
že jednou vyhraješ
svou válku s osudem,
a život ti vrátí
tvůj ztracený sen.

Věř mi, je to tak,
ber pravdu jaká je.
Není tak černý žádný mrak,
aby neměl stříbrné okraje.
Možná se tak může zdát,
ale zdání klame,
opovaž se všechno vzdát.
Ten pocit všichni známe.

Poslechni si tajemství,
jenž napsal sám osud,
pochází snad z pravěku,
ale platí dosud.
A navíc ještě
pár dalších slov
- a to možná nikdo neví -
čekej na zázrak.
Určitě se objeví.