Sobec

Počítáš s vysvobozením a ono nepřichází.
Chceš lidskou lásku,to je jediné co ti schází.
Napínáš ruce ke slunci,
prosíš o odpuštění.
Sám si můžeš za bolest a slzy,
neměl jsi se smát člověku,
který stál bezmocně na chodníku.
Zvedáš se,oklepeš se,
pro svoje potěšení jdeš loukou,
a nechtěně zašlápneš berušku.
Směješ se tomu z plných plic,
jsi blázen a nic víc.