Duha...

Vkrádám se po špičkách blízko tvých snů,
počítám ve hvězdách jedenáct dnů.
Cestuju astrálem v prostoru, čase,
plazím se kanálem kvůli tvé kráse
a kvůli polibku, doteku, vůni,
topím se v vzpomínkách, v hluboké tůni.
Vznáším se ve větru, jak zrnko prachu
a slzy po tvářích, kuličky hrachu
vedou mě po cestě stříbrnou stuhou,
jsi pro mě sluncem, deštěm i duhou...