Okoralí

Je to zase čas
co do pouští nás žene
dál a dál od oáz
a zanechá na sítu
jen co má cenu
- moje mlčení
- tvůj hlas
to co nepoznalo změnu

Chodíme pomalu
ve vyschlých potocích
schouleni ve dne
hledáme po nocích
uschlou něhu v nás
uschlou jak pobřežní pěnu