Noční víla

Slunce už stratilo svou sílu,
Luna své děti hýčká něžně,
přeji si potkat noční vílu,
zde, v temném pokoji vězně.

Chci jí pošeptat mé přání,
chci zas křídel šusot slyšet,
tak už přijď od mého snění,
nenech mě do polštáře břečet.

Má mysl propadá se,
už slyším jemný vílí šepot,
štěstí a láska jsou tu zase,
cítíte mého srdce tepot?

.
.
.

Slunce už nabylo svou sílu,
Luna dává své děti spát,
já však neztrácím svou víru,
nechám si o ní znovu zdát.