Chatová romance

Byl docela všední den
a on přišel se svým smutkem sem
pár písmenek se objevilo na skle

Kdo je ten co písmenka sem vkládá
kdo je ten co si společnost žádá
proč přišel zrovna sem

Jeho nick je přitažlivý
a on svými písmenky tak milý
čtu a tají se mi dech

Písmenka na skle barvama září
a můj rozum se s citem sváří
věřit či nechat být

Písmenka krásná tak jako duše
vždyť on netváří se ani trochu suše
jsem ráda že ho znám

První setkání bylo jak zázrak sám
věděla jsem že mu své srdce dám
a nelituji toho

Je to muž i když je mlád
vím že mě má rád
a já se štěstím zalykám

Jeho dotyk je jak pohlazení pírka
jen stačí malá zmíňka
a já mám pocit že uhořím

Na chatu najít lásku
dát svůj život v sázku
ne, nebudu toho litovat

Písmenka pro mě vždy lhali
ale tentokrát mi to poznat dali
a já mám znovu chuť verše psát ...