Když odlétají...

Nebe nebylo úplně domodra
a jen pár oblaků
zežloutlo v dálce...
/a večer shořelo
v červáncích.../

zvedl jsem hlavu
abych se na chvilku
odtrhl od tvých očí...
/ještě jsem cítil
tvůj polibek na spáncích.../

mimochodem ...
barva tvých očí
a nebe je stejná...
/a kolem bělmo
jako padlý sníh.../

v tu chvíli
desetitisíce špačků
se nebem klikatilo
podobné šroubovici DNA
a odlétalo
/jako když zesmutníš
a ztichne tvůj smích/

...tak na vás Špačci
kteří odlétáte...
tak na vás ptáci
lupiči třešní a hroznů...

Byla to věčnost...
než jejich celá rodina
zmizela k horizontu
a dopsala příběh
/ten krásný příběh
prázdnin letošních.../

Připijím na další léto...
připijím Kagorem...
slunce už zapadá
nad naším táborem...

Dobrou...