Hradec

Hradec
Je to městská noc,
neony problyšťují ve tvé duši,
začlas tudy chodit už od mládí
a sama jezdit trolejí.
A pak ten hukot
mizející vody pod tvýma nohama
a duch města tě nikdy nepustil,
starej koráb kořeny zapustil.
Je to městskej vzduch,
nabytý prapodivnou samotou
a pak se divíš, že už nevidí tě,
když jseš vlastně městský dítě.
A na soutoku dvou řek,
který jsou starý jak z pohádek,
svedou tě po špatný cestě
a to ještě- ve tvým rodným městě.