Lepší už to nebude

Já hluboce se Vám klaním paní,
jak velice bravurně jde Vám lhaní.
Ano, to tobě se klaním mami
za všechny tvé podvody a klamy.

Kolem tebe klauni s červenými nosy,
v rukách jen falešné výherní losy,
vždyť sama víš, že žádný nevyhraje,
a přesto ti na nich tolik zrak taje.

A tak jsi je koupila -záměrně, z blbosti?
Vždyť skutečným dobrákem od kosti
je každý u nás v rodině,
jen já ta hloupá - jak by ne.

Proč si jen na šťastnou rodinu hrát,
po nocích prášky na spaní brát ?
A prázdné krabičky nacházet ve smetí
a směšně je zapírat, vždyť pravda přece neletí?

I hodiny pravdy už dávno neběží,
už chápu - další z těch tvých lží
je zastavila a tak teď
se učím tvé lži nazpaměť.
Abych pak zase neplakala
nad tím, že jsi mi znova lhala.

Své hluboké smutky řvu doma do stěny,
té černé, co vrací mi jen tiché ozvěny.
Můj kdysi velký a silný chtíč,
za sebe se rvát, už dávno je pryč.

Všechny mé city a emoce
teď leží kdesi ve stoce.
To tys je zmuchlala, zahodila
když falešnou masku jsi odložila.

Co mi teď povíš, že se to stává?
Že prostě bereš, když jiný dává?
Že si snad všechno dělala z donucení?
Mami tak mlč už, vždyť tak to není.
Ztratilas dceru, tak je to mámo.
Hra "O odpuštění" - vyprodáno.