babiččina zahrádka

Vítr odnesl pohádku
a stromy studí
ptám se,,a co dál,"
opouštím babiččinu zahrádku
a teď,,kudy?"
Kde je ta cesta
co vede dál?
A srdce odpoví:,,tady zůstává vryta,
cesta lásky neumírá,
jen studeným sněhem
je pokrytá,
krutá a něžná,
čistá ve své nekonečnosti
prostá duše věčnosti"