Můj svět...

V dlani malý kolibřík
a nedaleko kvete hvězda,
jejíž nektar krmí celý svět.
Co víc si dneska můžem přát??

Plazivý vítr roznáší stíny
po okolních pouštích
a zalívá kaktusy
roztodivných nálad,

ukryté bažiny
vyplují z podvědomí
a měsíc nakreslí
oční linky dravcům
s řasenkou -
možná se tak narodili.

Diktátoři vypustí
mírové holubice
a k tomu pár raket,
aby si svět tak moc nezvykal
na čtverečkové nebe
se souřadnicemi
od míru k lásce
a od štěstí ke spokojenosti.

Palčivá bolest
a s ní přichází pravda,
světlo z blesků
a energie lidstva.

Modrý míč,
hlavně ho nechytit,
mohl by se třeba stát
dobrý skutek?

Ale jděte,
na zázraky
už se dávno nehraje.
Není proč a zadarmo
ani kočka nemňouká.

Jen to počasí
ne a ne
se nechat uplatit -
poslední rebel,
co ještě zbyl,
postavil si hlavu,
že změní orientaci -
z doby ledové
na globální oteplování.

A skleníkový efekt
je jeho věrný partner,
jenom ty lidi
jim to chtějí zkazit

zákony
o registrovaném partnerství
a omezením vypouštění
jedů...