Víte, že ani nevím, jak to nazvat?
Víte, že ani nevím, jak to nazvat?
Anotace: A už vůbec nevím, co mám psát sem. Napsaná na pokraji usnutí, ale znáte to když vám v hlavé víří spousta myšlenek a vy to na mobilu ťukáte do smsky, kolem tma.. a vyleze z toho tohle.. :D
jak stín ve slunci,
sudičkou prokletá,
to už se nezmění.
Okolí v barevné záři,
jen já, jakoby v šedi.
Svůj osud vepsaný na vlnách,
moří, řek, potoků slz.
Myšlenky v neustálém kolotoči,
prokousané červotoči.
Rodoče mají občas
tendenci kázat.
Skrytá jak kostlivec ve skříni,
zranitelná však,
když víte, co ublíží.
Urážlivá více, než je zdrávo,
útěky jsou řešením často.
Vracet se je těžké,
smířit se sebou samým ještě víc,
ale víte co?
Važit si sebe je můj cíl!
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Máš hezký cíl!
Ale i cesta je důležitá a že zrovna vede slzavým údolím...? Pamatuj, že rovná široká pohodlná cesta vede do pekla! Aneb Per aspera ad astra!
:-)
15.08.2007 07:34:00 | La Suneteto
Utíkat od reality......to je sice krásné, ale taky hodně nebezpečné.... Ono je krásné snít....ale probudit se je mnohdy o život.... Krásna básnička..... co takhle Zakletá v šedi???
10.08.2007 15:26:00 | UNDEAD
Kolotoč myšlenek nesnáším,nemůžu při něm spát!Jedna lítá přes druhou a je neuvěřitelné,co všechno stihneš vymyslet.A přeju ti,ať svého cíle dosáhneš.Hrdost na sebe musí mít v jisté míře každý,ale nesmí to přehánět.To už pak nebude hrdost,ale pýcha...ale myslím,že s pýchou moc problému nemáš! ;-)
10.08.2007 11:26:00 | Chancer