Stín nevěry
Kráčím
Jsem semišový střevíček
Cítím
Vzdychám
Vzlykám
Za svitu
Monstrózních svíček
Ty planou
Prázdnou touhou
Mne naplňují zklamáním
A já se řítím do propasti
Bez lásky,
však s vyznáním
Slunce jasné
Krásná vílo
„Moje“ štěstí
Proč už spíš
Vím,
Sníš o své přítelkyni
Stejně ty své o mně víš