..Já jako smrt ..

V kaluži krve sedím v zmačkané košili ..
vím,že by jsme se k sobě hodili...
Držím v ruce láhev vodky,
a na nohách jen polobotky.
Chlad cítím od nohou ..
za to jak tu jsem
mý rodiče nemohou..
Rozcuchaný každý vlas
velmi štíhlý,úzký pas.
Čekám až někdo dopadne jako teď já,
aby ta osoba mohla být jen má..
Velké tmavé oči,
jsem jak v jednom velkém kolotoči ..
Pod očima kruhy černé
rty přesto tak jemné
a přesto tak jako ďábel sedím s rukou v klíně
a je mi tak bídně.
život ubírám tomu,komu chci
nezmůže nic i kdyby se bránil sebevíc ..