Vteřinky procitnutí

Návraty mazlivých vjemů
jdou
pohádkou podvečerní záře
krvavého nebe
a hladí lunu vybledlou
aby znásobily prožitky
vteřinou připomnění.

Z lesa se ozývá
nářek píšťaly
zchromlého fauna
postřeleného šípem Amora
který srdce minul
v slepotě z pylu jitrocelů
které omámily mládí nevinné.

A já sedím
a vnímám
návraty mazlivých vjemů
jak jdou
pohádkou podvečerní záře.
Na flétnu hraji druhý hlas
a slepý Amor zpívá
i když neví
proč a nač.