Potkala jsem tě...

Potkala jsem tě...

Anotace: na své pouti............. a zanechal jsi po sobě vůni a nesmazatelné obrázky... :-) a úsměv teplý jako červnové ráno

Nezvaný vstoupil jsi do mého srdce,
svázal myšlenky a spoutal je prudce,
plamenem spálil záchranné mosty,
vyloučil možné nezvané hosty...
pak jsi mi daroval pár nádherných nocí,
mezitím zapomněl, že vlastně jsem..
na všechny otázky hledám bez pomoci
odpověď na něco, co je jen sen......
Zdál ses mi a nebo snad nezdál?,
nevěřím už vlastní paměti,
možná si osud zas chvíli hrál
s našimi touhami, co vzal nám vzápětí.
Autor Verena, 10.08.2007
Přečteno 324x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

jak je to možné, že ta básnička je neuvěřitelně pravdivá?
Kolik podobností zobrazuje v lidských osudech. Dávám 10O. Jednoznačně!

10.08.2007 23:27:00 | Raduzk

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel