Zabij mě něžně

Vezmi nůž - však pozor dej,
jenom sám sebe nepořezej.
Pak zabij mne něžně - polib mou bledou tvář
a na hrob napiš že měls' mě strašně rád.

Výčitky svědomí nech s klidem stranou,
už dávno prošla jsem nebeskou branou.
Ale až v srdci ucítíš že nadobro chladne moje tvář,
přiď' ať zahřeje mě tvejch očí zář - to mi snad dlužíš?!

Potom - než přijde i tvůj soudnej den,
vezmi mě ještě jednou s sebou ven.
Povím ti všecko co nevěděl jsi dosud,
povím ti - že tohle prostě byl náš osud.