Óda na matičku Zemi

Je modrá,jak letní obloha,
je krásná,jak po dešti duha.

Je teplá,jak hořící vrak,
je smutná,jak šedivý mrak.

Je vyspělá,jak žádná z nich,
je skoro bílá,když padá sníh.

Naše Země je to,
tak nezapomínejme na to.

Ať nezničíme ji,jak vše ostatní,
můžeme přece mít i kousek výstavní.

Marťané,mohli by závidět,
jak Země je čistá,
zašpiníme ji však co nevidět,
to je věta jistá.

A co ty výpary a freony z lednic?
Či nepovedené malty našich zednic?
A politika?
O té ani nemluvě.
Další problémy ve státní úmluvě

Pan premiér Paroubek?
Je potřeba se mu podívat na zoubek.
Ó dlouhý a lítý boj to byl,
než Standa Grossů odstoupil.

Ale zpět k obdivování naší Země,
kdo vlastně zasadil to osudné sémě?
Před dávnými léty,
vyprávěly nám pra pra tety.

Prý se něco stalo.
Nebo se jim to jen zdálo?
Statuta Konráda Oty,
další způsob,jak vydělat si na nové boty.
I Husitské války se udály,
Mistr Jan Hus,už mává nám z dáli.

A jak už to dopadá,
nic kloudného mne nenapadá.
Tak asi budem končit,
doufejme,že nezačneme válčit.

Třetí světová,to není nic dobrého,
kouska citu zachovat malého.

Mějte se všichni rádi,
nechovejte se jak malí smradi.

Životní prostředí trochu chraňte,
matičku Zemi tím tak méně raňte.