Jen tak bez cíle
se flákám po ulici,
oddělena od lidí,
igelitem jsoucna,
zkouším psát,
nejde to,
tak kouřím cigarety,
piju kolu.
Šedivou záclonku,
prostřílí pár studenejch
kapek deště,
a záhyby skřehlejch slov,
se vracejí do noci,
cítím jen nárazy,
letmý pozdravy,
lidských těl,
pak kdosi odhodil do koše,
čerstvou zprávu z novin,
krátce nad ránem,
se zastřelil bůh.
fiiiha...aj ked je august, uuuplne ma striaslo chladom pri citani tvojej basnicky...tak som sa vzila do jesenneho sychraveho rana..teda aspon ja som si take predstavila...sila...dobra basnicka!