2 roky

2 dlouhé roky to byly,
plné doufání v něco víc,
až teď se mi moje přání splnily,
jen tak, z ničeho nic.

Přemýšlím, zda už to není pozdě,
jestli už nechci někoho jiného,
nevím si rady, cítím se hrozně,
chci já pořád toho samého?

Říká mi pěkné věci,
říká, že by mě opravdu chtěl,
cítím, že podlehnu a chci,
aby to byla pravda a on mě rád měl.

Změnila jsem se,
už nejsem naivní,
půjdu do toho a jesli mě zklame,
věřte, že to byla jeho šance poslední...