víkend

Při začátku mého čtení,
v oddělení Vapitiho psaní,
klimbám nad klávesnící písmen,
a náhle opouští mě denní tíseň.

V nádechu vážnosti psát jsem chtěla,
však při čtení posledního verše, jsem zapomněla,
a vnuknuls mi nápad víc než úsměvný,
jak silná byla to, slova nedělní.

Sekerou za ouška jako pašíkovi,
chvilku představě takové, ráda obětuji,
směji se upřímě jako blázen,
a chmury dnešní ho dne jsou pryč, jedním rázem.

Tys vtělil ses do podoby čuníka,
jak po dvoře před sekerkou utíká,
ač neví co se děje ani trošku netuší,
že v případě dopadu, dostana za uši.

Přijmi snad omluvu, ale já musela.
Tak jsem to tedy zde napsala.
Nezlob se Vapity na mou maličkost,
ale já po ránu, ze sloky jedné, mám vážně dost :D

14.08.2007 08:53:00 | Analisieren

ach jo...aj moje boli také..našťastie ma niekto vzal za ruku a priviedol ma tam, kde víkend je rajom...aj tebe by som to moc, moooc priala!!!

13.08.2007 15:15:00 | gallatea

Hmm - to je obdiv!

13.08.2007 13:54:00 | Bíša

... on byl nějaký víkend? ...

13.08.2007 12:47:00 | Marcella

Tak spontalne jsi vsechno popsal,moc krasne...

13.08.2007 11:55:00 | carodejka

Člověk se těší jako blbec a pak tohle...dokážu si to představit.Ještě že mám právě teď ještě prázdniny...

13.08.2007 10:10:00 | Chancer

Skvělá báseň.
Znám jednu písničku od Jany Kirschner - žienka domaca - ta je přesně o tom.

13.08.2007 10:01:00 | Lucie Teru