Varšava

Výkřiky do tmy,
slyšet jsou,
nesmyslně smyslné věty,
jenž nic neříkají,
o lásce a smrti,
co zažívá každý,
i největší netvor,
toto zažije,

ve Varšavském ghettu,
jsou slyšet kroky,
lidí jenž hnáni vojáci jsou pryč,
do táborů smrti,

lidé se však brání,
proti cestě do pekel,
stovky jich umírají,
když vojáci prorazí hradbu,
je konec jejich naděje,

v dálce je cítit pach smrti,
a hlásky dětí,
co pláčí o lásce a smrti k rodinám.