Polibek

Sedám na křídla,
svobodnému větru,
nechávám se unášet,
na pokraj jinému světu…
Vidím, slyším, doufám,
pláči a stírám slzy,
na pokraji víček,
kde jen rudě se třpytí…
Srdce urvané přátelstvím,
krvavé dlaně a v nich,
jen tvůj osud, TVÉ srdce,
a moji? a moji lásku…
Na pokraji víček,
kde jen rudě se třpytí…

polibek