Nářek s nadějí

Touha i zlost,
té plný jsem dost.

Láska má se vznáší,
snad něco ji nadnáší.

V propadlišti dějin
skončí mnoho cenin.

Tam propadla se naše láska,
nevadilo, že jsi kráska.

Toužil jsem, ploužil se,
už nikdy nedovím se,
proč lásku naši zhatil,
snad někdo ho podplatil.

Osud je viníkem
i traktor s valníkem,
do příkopu někdy spadne,
stejně naše láska zvadne.

Snad nikdy už to nedopadne,
snad kytka nikdy neuvadne.

Láska se ztratila,
přec vinu svou cítila.

Sedí někde na paloučku,
možná taky někde v hloučku.
To povíš mi snad ty múj vnoučku.
Proháněj tu obroučku.

Já nebudu už mysleti,
zda láska ke mně přiletí.