Pocit

Pocit

Anotace: svlékání

Až zbavím se té masky,
co mi dali...
Až se ta hlína zcela odrolí,
pak někde v dáli
zbude cokoli,
které uchopím do dlaní
a políbím shora.
Obrovská hora
se smrskne do knoflíku
a já si ji
přišiji
na kabát.
Mé velké lhát
v tu chvíli vezme roha
do zcela jiných světů
a pak...
pak jako třpytka strohá
nasednu na kometu.
A nechám svůj
klam a svou pýchu ještě
smáčet deštěm.
Autor stupid genius, 15.08.2007
Přečteno 353x
Tipy 2
Poslední tipující: 0-0
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Je to hezké..moc se mi líbí to s tou kometou:)

19.08.2007 14:22:00 | wigi.sama

líbí

Docela se mi ta tvá básnička líbí :) Jen tak dál :)

18.08.2007 16:42:00 | Schukr00

líbí

Píšeš pěkně, těším se na další... jo a díky za upřímnost :-))

16.08.2007 21:48:00 | mamina

líbí

Moc pěkné zakončení.

15.08.2007 22:44:00 | Psavec

líbí

Hm no tak mě to teda vžádném případě neoslnilo

15.08.2007 19:08:00 | Jsem ten kdo jsem

líbí

konec mě dostal, je to hezký.
*

15.08.2007 16:43:00 | Mango-Holka

líbí

Krásná, díky :o)

15.08.2007 11:43:00 | Hesiona-Essylt

líbí

Nějak nevím co dodat - pěkný

15.08.2007 11:29:00 | Lucie Teru

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel