O dívce a koních

V letní noci,slyším kopyta koní,
jenž jako přízraky,po kraji našem brázdí cesty,
pověsti vyprávějí,o dívce jenž koně milovala,
ze srdce celého,byla s nimi jedna duše a tělo,
mluvila s nimi,řečí jejich,
jako sobě rovnými.

Zemřela před mnoha lety,při záchraně koní,
když požár veliký byl,o němž si lidi s dlouhýma nohama,
ještě nyní vypráví,kdy vesnice celá rudým plamenům padla.

Nyní bloudí krajem celým,při nocích,
kde vlci vyjí na měsíc,hledajících člověka,
které bude mít srdce otevřené láskou ke koním jako ona.