Bolest

Jak poraněný pes jež líže si své rány.
Tak jako malá uplakaná holka,
schová se do náručí své mámy.
Tak jak bolí a bolí ty děsivé rány,
jež se v tvůj srdeční sval a duši probodávájí.
Prorůstají, tlučou ti do hrudě a do duše.
Ty stojíš a zjistíš, že není kam?
Kam se skrýt? Kam uniknout? Kam jít?
Není tu náruč mámy, do které můžeš se skrýt.
A tak si jak to malé štěně, co rány si líže,
sedíš a koukáš do stěny sklíčeně,
obličejem valí se Ti slzy!
Oči jsou prosáklé bolestí, kdysi z nich zářilo štěstí,
ale slzy je vymyly a ty jsi na scestí.
Sám či sama? Křičím do prázdna!
O bolesti, mstě, závisti, nespravedlnosti a zlobě světa.
Chci se skrýt a mít právo veta!