Volání Amberu

Stíny Amberu v mé krvi
projít Vzorem bez pohnutí brvy.
Stříbro a tma, ticho a oheň
Logrus a Vzor, posvátná bázeň,
prchavý okamžik splynutí s věčností
- všichni jsme bez těla, mysli, i bez kostí.

Jsme jen odlesky rohu Jednorožce
a Oka Hada, ač to nesem těžce...
Odraz, zašlá sláva, pouhý stín
- rozplynem se jako dým.

Stačí se rovnat otrokovi
jen pocházet z linie Oberonovy
najít tu jiskřičku skutečnosti
najít svět krásy i zlosti
být součástí příběhů věků
běžet životem v zrychleném tempu.

Strach z mocností a Vládců stínů
jsme jen bahnem bez rozdílu
v kom skrývá se poslední vznešená kapka
než smrt zvolá "Konec!" a "Klapka!"?

Kdo nehledá Amber jen svůj čas maří,
ať jeho duše se v Chaosu smaží!
Neb jen těm, kdo touží mocněji než Věčnost sama
otevře se ta zem dosud Stíny nepoznaná.

Volám vás princové Chaosu i Řádu
pro pravou podstatu odevzdám svou hlavu,
srdce, sílu, lásku i nenávist
jen ať slyším volání Trumfů a meče hvizd!