Smutná dračice

Byla jednou dračice,
smutná byla velice.
Pro svůj žal,vyla už měsíce,
že prý nemůže najít své dva strýce.

Uspořádala hromadný pakt,
každý musel předvést svůj akt.

Naivní byla to představa,
když myslela si,
že napadne ji postava,
jak strýček vypadási.

Opravdu pak poznala ho,
spíše poznal on ji.
Spěšně na to pozvala ho,
a co nestalo se,už byli v pokoji.

Slušně strýce posadila,
dobrou kávu uvařila.
Avšak dračice opět zesmutněla.
Copak se dějě?
Očka svá na chvíli zatemněla.
Nedostatky v dračí vědě?

Ale to ne,
co z toho plyne?
Ženich jí chybí!
Nemá s kým chytat ryby..

Aby se uživila,
dráčka je potřeba.
Musí se přec doplnit,
na zimu zásoba!

Smutná byla stále,
měla už na mále.
A co se nestane?
Fešný drak se k ní dostane.

Dračice se zamiluje,
potom se s ním pomiluje.
Dráčátka už čekají,
v bříšku se skor klepají.

Za ten čas,
udělali toho hodně.
Spolu dali to dohromady zas,
a nebyli už na dně.

Dráčci malí se jim zrodili,
hrdí rodičové je za tlapky vodili,
aby hnedka hubu nehodili.

Šťastný to byl pár,
svatební dostali dar.
Továrnu na rajčátka,
rajčátka? Ta milovala malá dráčátka.

A tím příběh končí,
páč zvonek zase řinčí.