Prší
Prší
Anotace: Jak to vypadalo při dešti, když jsem se dívala z okna...
Voda namalovala svým proudem vlnu
na střechu protějšího domu.
Kapky padaj střemhlav k zemi
a vítr běhá mezi stromy.
Sedím v okně,
koukám na tu krásu,
ale lidé v oknech se mračí
a zavíraj se do baráků.
Blesky lítaj po obloze,
z toho vzduchu je mi blaze.
I když můj nos rýma trýzní.
to je vzduch, po kterém žízním.
Mraky se honí šedobílou oblohou,
je konec roku, brzo budem za vodou.
Život se světem prožene, jak letní bouřka.
To, co v něm prožiješ,
může se jevit jako těžká zkouška.
Říká se, že po dešti přijde duha,
tak když ji nevidíš, neplač.
Jednou přijde druhá.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
chces kritiku, tak to neber zle, osobne si myslim, ze snaha o rymy cele veci jen skodi..
zkus to bez toho, uvidis, ze se zbavis te zbytecne krece posledni slabiky a basnicku to hrave prosvetli.
02.09.2007 23:00:00 | Jen tvůj anděl
padaj, zavíraj, lítaj.. ajajaj! že by Pražák? ;o).. nicméně nejlepší je z celé té básně ten poslední odstavec. Ten se opravdu vyvedl.
20.08.2007 20:25:00 | fialová
a někdy ne jenom sledovat....zmoknout je úžasná věc, ale člověk se toho nesmí bát a musí si na to umět udělat čas=)... jako já.
20.08.2007 12:40:00 | Morgana la Fay
krásné! taky nechápu proč lidi nemají rádi bouřky, vždyť není nic lepšího než sledovat boj živlů a energie..
20.08.2007 12:24:00 | Meiv