Za duhovým stromem,
kvete černý kvítí,
v temnotě se skrývá,
neví čím má býti,
holka oděná,
celá v černém,
jednou se vydala,
po cestě temné,
našla tam strom,
celej duhovej,
za ním kytky,
lekla se údivem,
našla tam sebe,
utrhla kytku,
vzhlédla na nebe,
skonala vskutku:)