Okouzlen čet' jsem báseň Tvou,
něžnou i lehce houpavou,
stručnou a přesto obsáhlou,
vždyť dalas do ní duši svou!
Když lehce přivřu očička,
jsem jako hvězdná lodička,
jíž zmítá síla tajemná,
když mléčnou dráhou proplouvá!
Od hvězdy k hvězdě pluji sám,
nádherný pocit v duši mám,
a kolébám se,houpy hou,
zpívám si píseň kosmickou...
01.09.2007 23:19:00 | Kozoroh 1
když si chci počíst někoho, kdo nezklame, najdu si tebe, pohladilo, jako vždy :-D
27.08.2007 19:23:00 | Sheridan
krasne si sa pohrala so slovickami..mam rada takýto štýl... a v tvojom podaní sa to nádherne číta...
22.08.2007 14:54:00 | gallatea
Jen leť, Cecilko
i daleko
za obrovské mračno
kam nedoletí ptactvo
budu hltat lačno
Tvé nevídáno...
21.08.2007 23:34:00 | Bíša
Možná
až poslední hvězda zhasne
zjistím
co dělá sny tak krásné.
Možná..:o)
/Tvůj budík mi nedá spát
jak vyplnis sny své duše?
o tom si dnes nechám zdát ;o)
Díkes!/
21.08.2007 22:16:00 | Navire
Zájímavě pojaté, jako by v textu byly mezery, ve kterých jsou skryté texty a dávaly čas přemýšlet o textu právě přečteném ...líbí
21.08.2007 21:03:00 | zzlatý
Zvláštní,ale krásná forma básně.Líbí se mi velmi.
Četla jsem to několikrát a nemůžu se toho nabažit.
21.08.2007 20:07:00 | s.e.n
strašně zajímavá forma:) Zní to jako když se houpe pírko ve větru... (což nepochybně měl být účel :) )
21.08.2007 18:00:00 | Ariana (Lori)