NEmiloval -- bolest

Řekl sbohem, odešel a neohlédl se ani..
chtěl ušetřít si pohled na ni
nevěděl, že umře k němu láskou
netrápil se nad otázkou
co jeji křehká duše cítí
chtěl své štěstí s jinou míti
tam ona leží, dýchá už stěží
s krvácejícím srdcem umírá
a s již zavřenými víčky vzpomíná
to láska..
ta krásná láska..
o které se tak povídá
ji tolik zranila
s posledních sil vyřkne jeho jméno
toho, co ho měla za milého
toho,co ji dřív měl rád
a přesto nechává ji umírat..

Vydat na pospas smrti se mi zachtělo
cítím bolest suzujic mé tělo
ta hrůza a zrovna tak úlevná
nekonečná a bezedná
cítím, jak mnou prostupuje chlad
nemám už žízeň nemám ani hlad
cítím jenom onen žal,
co mi v srdci zanechal
teď už je pozdě litovat,
nezbývá než mě pochovat
moje tělo,moji duši
I to jak si říkal že mi to sluší
ale to všechno je už dávno pryč
někdo mi šeptá: "Klidně křič" !
stejně ti to nepomůže,
už nosí ti na hrob růže
Možná, že rád tě přeci jenom měl,
ale na jevo to zkrátka neuměl
boužel
tak tu teď dobrovolně umírám,
nejspíš cela zbytečně
ale aspoň mě opustí trápení
.....konečně...