Dnes naposled

DNES NAPOSLED

Dnes neuvidíš hvězdu,
když půjdeš spát,
nikdo ti dnes neřekne:
„Mám Tě rád“
Usedneš do křesla,
jen ty to víš,
pak zavřeš oči
a už se nevzbudíš

Později Tě najdou,
do černého Tě oblečou,
půjdou Tě doprovodit,
vydala ses na cestu dalekou

Čas rány zhojí,
nikoho to za čas ani nezabolí
Zvyknou si,
že doma Tě už nenajdou,
že jsi pryč,
a od té komnaty chybí jim klíč