Ještě

Ještě

Ještě to studí v konečkách prstů,
schouleni v sobě hledáme cestu,
která není.

Ještě se vítr hledá v znameních,
zmrlý a raněný, honí se po polích
a neví.

Ještě je listí tam kde má být
a naše srdce toulavá,
prosím tiše, nevzbudit.

Vlastně je všechno naopak,
tak proč se vracet zpět do horké kaše.
Život je přeci tu, co kdybys pak,
co kdybys našel,
trochu štěstí ve vlastním smutku.

Ještě se pije do prázdna křičí
kdo poslední zbyde,
všechny mosty zničí,
spálý na popel.

Ještě se žije, ještě se točí svět.
A srdce bije, pořád zná nazpaměť,
to co už není.